Meditace

Co to však znamená meditace? Meditují ti, kdo si sednou se zkříženýma nohama do pokud možno co nejvíce vzpřímeného sedu, zavřou oči a delší dobu mlčí? A jak poznáme, že meditujeme? Má mít meditace nějaký účel a výsledek?

Slovo meditace v poslední době dostalo velmi široký význam. I podnikoví manažeři říkají, že si budou muset ten obchodní návrh promeditovat a je dost obvyklé se takto vyjadřovat u lidí o chvílích, kdy nic nedělají, a vlastně jen tak lenoší, čtou si knihu a něco obdobného. V křesťanství se zase často toto slovo užívá ve významu něco si důkladně promyslet, probrat všechny možnosti, vybrat z nich tu nejlepší, rozjímat o problému.

Zdá se, že asi nejdříve máme zmínky o meditaci v józe, kdy nacházíme jógíny v meditačních pozicích se skříženýma nohama např. na pečetidlech z Mohendžodára již před 6000 lety. Proto i dnes, když se učí jóga, říkají žáci, že meditují. Aby se totiž dosáhlo duchovního růstu, je třeba meditovat.

Co to však znamená meditace? Meditují ti, kdo si sednou se zkříženýma nohama do pokud možno co nejvíce vzpřímeného sedu, zavřou oči a delší dobu mlčí? A jak poznáme, že meditujeme? Má mít meditace nějaký účel a výsledek?

Předně si musíme uvědomit, že meditaci si můžeme navodit, ale to není pravá meditace. To je jen iluze! Než budeme opravdu meditovat, musíme provádět mnoho přípravných cvičení a meditace potom sama nastane. Jak nastane? Nastane tím, že zmizí naše individuální já, které nebude určovat, co chceme meditací dosáhnout, protože meditací se nemá ničeho dosáhnout. Meditace je stav, v němž jsme nebo nejsme, ale nemůžeme si ji nařídit.

Můžete namítnout, že jsou přece různé meditace např. na čakry, na gurua, na Slunce, na lásku atd. To je pravda. Jsou různé stupně meditací, lépe řečeno koncentrací. Pozor – slova vyjadřující všechny tyto možnosti a stavy vědomí jsou dost nepřesná nebo pod nimi může každý chápat něco podle sebe. Musíme si proto upřesnit, co to vlastně meditace je.

Pataňdžaliho jóga sútry

Podle Jóga súter od Pataňdžaliho, jsou-li tělo, smysly a dech připraveny, můžeme začít upínat svou pozornost na nějaký předmět. Ten může být konkrétní nebo abstraktní – bod, jantra, obraz božstva, plamen svíčky, bod mezi obočím atd. – to jsou konkrétní předměty, anebo čakra, anděl, láska, mír atd. – to jsou abstraktní předměty. Jde o to vytvořit spojení mezi našim vědomím a předmětem pomocí toku vědomí k němu a zpátky. To se nazývá dhárana. Prodloužíme-li tuto pozornost na delší dobu (aspoň 64 vteřin), je to dhjána neboli meditace.

Zdá se, že nejde o dlouhou dobu, a že je to skoro pro každého snadné. Vždyť se v kurzech jógy medituje třeba hodinu. Ale to vůbec není pravda. Meditace je bdělost, vědomé pozorování toho, co vyvstává v mysli a nerozebírání toho, neztotožňování se s tímVětšina těch tzv. meditujících totiž je stržena vyvstávajícími myšlenkami, pocity a obrazy (případně vizemi) a nechá se jimi unášet. V dalších případech něco řeší nebo si přímo nějaké obrazy navozují, často pod vedením učitele. to je tzv. řízená meditace. Dostáváme se tehdy do neskutečného, vysněného, iluzorního světa své fantazie, což je jedna z proměn mysli, pokud nedosahujeme zkrocení vyvstávajících jevů (viz Jóga sútry, 1.9).

Je to naopak překážka na cestě k osvobození se od vlády mysli nad vámi.

Proto původní nauka Buddhy převzala z jógy pouze meditaci, bdělé pozorováníuvědomování si dechu a všech činů a myšlenek. To je dále podstatou čínského čchanu japonského zenu, kterážto obě slova v překladu znamenají opět meditaci. Je mnoho překážek meditace, ale to je již jiná kapitola. Nejdůležitější je pamatovat na to, že meditace je bdělost.

Jak správně meditovat se můžete naučit na mém Kurzu osobního rozvoje.

Meditace

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *