„Kdo má oči k vidění – slyší.“

Mistr Maj-ž

Setkání po letech

Jdu takhle jednou po Staroměstském náměstí – co nevidím? Nebo spíše koho – jde tam můj známý Kozoroh, kterého jsem již pár let neviděl. Ale kdyby mě sám neoslovil, tak bych si nebyl jistý, že je to on. Jeho aura vyzařovala na deset metrů kolem něj, že mě hned prostoupila svou mocí a já cítil mír, lásku a Pravdu. Nemohl jsem věřit svým uším. Je to ten Kozoroh, kterého jsem znal? Jeho rozepjatá náruč mě obejmula něžnou láskou stejně jako jeho zlatá aura. A opět nevěřím svým očím. On se mě vyptává, jak se mám, co dělám a dokonce se domlouvá, že by přišel na návštěvu. On, nespolečenský, mlčenlivý, uzavřený typ, který šel jen svou cestou a nedal si nikdy radit! Aspoň tak jsem ho tehdy znal. Co se stalo, neoblékl ho někdo do jiné kůže? Nemohl jsem mlčet a zeptal se. A tak jsme se dohodli na návštěvě u mě, kde mi všechno poví.

Proměna

Hned po prvním doušku čaje začal mluvit o setkání se svým mistrem Maj-ž. Byl jsem překvapen. Můj milý Kozoroh totiž stále hledal duchovní poznání a navštěvoval, přednášky, kurzy, semináře, ale rozhodně se nechtěl vázat na žádného učitele. Chtěl na vše přijít sám. Což o to, to je jediná správná cesta, vlastní zkušenost, ale i na ní je dobré přijmout rady a poznání pokročilejších a otevřít se proudu lásky tryskající z jejich srdcí. A to se jemu zrovna moc nechtělo. Tak, co se to stalo, že nyní má Mistra? Avšak Kozoroh mi vysvětlil, že je to zcela jiný mistr než ti ostatní. Navazuje na tajnou linii tibetských Mistrů již před Milarepou. Ten sám znal jejich zakladatele Ti-be-tpu, který žil v nejtajnějších jeskyních a vůbec nevyhledával žádné žáky. Milarepa měl od něj jedinou radu, že ho nesmí prozradit, jinak mu ani kopřivy nepomohou k osvícení. Proto se o něm nikde nedočtete. Ovšem učení je již po staletí předáváno hlavně pomocí ženských následovnic, obvykle zrozených ve znamení Štíra. Ty si samy vybírají, koho zasvětí, aby byla zachována linie následovnictví. Zasvěcení je tak tajné, že se o něm pochopitelně nikde nedočtete a ani ten, kdo je vybrán, neví, jak bude zasvěcen a hlavně – jestli je již zasvěcen. Tak přirozené je to zasvěcení. Nemůže to také poznat proto, že za zasvěcení do těch nejvyšších nauk nemusí nic platit. Energie Štírky však brzy začnou působit a v člověku nastává proměna. Začne se více radovat ze života, přestane se trápit tím, jestli je něco požitek nebo není a nestrhává ho to do kola sansáry a obzvláště se těší z každého pomilování se Štírkou. Ale v žádném případě to není sex. Vždy jde o duchovní setkání, při němž je pomocí sexuální energie předávána zcela nenápadně nejvyšší nauka. Ta se pak po čase projeví v chápání a jednání vybraného žáka, aniž si to on sám uvědomí. Ale ti kolem něj jsou požehnáni. Zajímavé na tom je, že se v žádném případě neshánějí další žáci, nedělá se propagace a ti, kdo již byli zasvěceni, se vzájemně vůbec naznají a nescházejí. Nicméně jediným poznávacím znamením je všeobecná mantra – Kdo má oči k vidění – slyší. Všechny ostatní mantry jsou naprosto tajné. A ještě jedna důležitá skutečnost – kdo by vyzradil nepovolanému, že je následovníkem této ódžas jógy Mistra Maj-ž, bude ještě v desátém pokolení trpět ženatý s Blíženkou s ascendentem ve Štíru a ani celibát, ani čtyřicetidenní půst mu nepomohou. Co mu pomůže, to mu sdělí pouze jeho Blíženka, až ho opustí, aby potom léta plakal touhou po ní. Tohoto utrpení a touhy se nezbaví až do té doby, dokud ho nepotká další tajný žák ódžas jógy a svou milostí z něj nesejme toto karmické prokletí. Potom bude muset vykonat očistnou pouť, ale kam, to mu nebude sděleno, musí na to přijít sám. Cestu mu budou ukazovat znamení, která bude muset správně chápat a řídit se podle nich. Jedinou pomůckou mu bude mantra, kterou mu sdělí náhodná žákyně mistra Maj-ž. Je to velmi těžké dokázat.

Mistr Maj-ž

To nejzajímavější však souvisí se samotným Mistrem a v tom je celá cesta ódžas jógy  skutečně tajná a proto pravá. Mistra nikdy nikdo neviděl a nesmí vidět ve fyzické podobě. Je tak krásný a přitažlivý, že by se do něj každý bez rozdílu pohlaví zamiloval, a tím by si vytvořil závislost, která by mu bránila v duchovním pokroku. Je třeba meditovat na jeho mantru a on se vám potom zjeví ve vizích. Co je však zajímavé, že každému v jiné podobě, někdy mužské, jindy ženské. Je to přirozené – vždyť je to samo Bytí, které má v sobě obsaženy obě polarity dokonale vyvážené. A dále je v tom ten smysl, že nemůže být nikdy poznán, i když  se pohybuje mezi námi. Své pokyny předává jen prostřednictvím svých žáků, kteří jsou jeho průlivem – pokud jsou zcela oddáni – a také pomocí znamení, která musíte správně pochopit. V tu chvíli jsem prozřel a sladké trnutí mě zcela  prostoupilo a obejmulo svou láskou. A já konečně po dlouholetém hledání pochopil, co je to pravé zasvěcení a co je to pravý Mistr. Svět byl náhle zcela jiný a vše v něm a já se divil, že jsem to předtím neviděl. Vše jsem prožíval mnohem intenzivněji a silněji, že jsem se tak tak držel na nohou. Ještě že jsem seděl! Pocítil jsem, jak všechny miluji a chci pro ně žít a užívat si života plnými doušky. Zhluboka jsem se nadechl. vydechl, na jedno loknutí vypil celý šálek čaje a s nejvyšší oddaností nahlas pronesl: Kdo má oči k vidění – slyší.

Píseň mého srdce, časopis Meduňka

Doporučené knihy k tématu

„Kdo má oči k vidění – slyší.“