Píseň mého srdce XXXII

Existuje zenový příběh o muži, který jel na koni rychlým klusem. Jiný muž, stojící u cesty, na něj vykřikl: „Kam jedete?“ Muž na koni zavolal odpověď: „Nevím. Zeptejte se koně.“

Jako vždy je to zároveň veselé a alegorické. Není náhodou, že je často naše mysl přirovnávána ke koni a není náhodou, že jedeme a nevíme kam. Všichni jistě toužíme po míru, lásce a štěstí. Většina však žije jen v jakémsi očekávání, až to přijde, až už konečně ti, co válčí někde jinde, přestanou. Ať už konečně chytnou toho vraha a bude zase pokoj. Neuvědomujeme si dostatečně, že mír a pokoj vytváříme my všichni a že na tom nepracujeme. Náš nezájem o druhé (nemyslím tím agitaci a vnucování se se svými názory) začíná již u nás samých. Neuvědomujeme-li si, co myslíme, říkáme a konáme, jedeme na koni, kterého neovládáme. Podstata ovládání mysli však není v tom znát pravdu. Co je to pravda, vám nikdo neřekne. Nehledejte ji v knihách (které však můžete správně užívat), nehromaďte vědomosti. Učte se naopak odkládat vědomosti a probouzet porozumění, soucítění. Všude kolem nás (i v nás) je nesmírně mnoho utrpení. Budete-li meditovat správně, začnete si to uvědomovat. Pochopíte Buddhu a proč začal svou řeč po dlouhé meditaci právě utrpením. Budete vnímavější, citlivější a vaše srdce bude krvácet. Možná vás to přivede k většímu pochopení sebe sama i těch druhých. Možná zjistíte, že vyslovit absolutní pravdu či soud se vlastně nedá. Budete se potom pokoušet hledat spíše styčné body než rozpory. Přestanete být připoutáni k jakémukoli učení nebo duchovní cestě, uvědomíte si, že vše je jen pomůckou, vše je cesta. Otevřou se vám oči ke kráse světa i kráse druhých lidí. začnete uvažovat nad ekologií svého života. Přizpůsobíte si životní podmínky tak, aby byly prosté. Pokusíte se nalézt si takové zaměstnání, které pomáhá druhým a neškodí přírodě. Ve vašem srdci se probudí skutečná láska a ta květina začne více a více rozkvétat a vydávat vůni. Ta vůně dá pochopení ke všem živým bytostem, že jsou jednou velkou rodinou. Nebude ve vás vznikat nenávist a kolem vás bude přirozený mír. Budete šťastni jako Paramahansa Jógánanda, když pravil: „Pane, dal jsi tomuto mnichovi velkou rodinu!“ 

Píseň mého srdce XXXII