Měl jsem na dnes zvláštní sen .Zdálo se mi , že jím hříbkovou polévku. Ještě teď vidím úplně maličké hříbečky, jak je nabírám z řídké polévky na lžíci a nesu do úst .A v tu chvíli jsem si uvědomoval, že celý život houby vůbec nejím. Byla to pravda nebo se mi to i ve snu zdálo, protože jsem si to v něm říkal, že asi sním?Může se ve snu zdát sen?
Lidská mysl
Lidská mysl má nekonečné možnosti. Často se přistihneme ve dne, že si neuvědomujeme, co děláme a sníme, nejsme přítomni. A potom – jako bychom se probudili. Ale většina lidí si už vůbec neuvědomuje, že jejich tzv. skutečný život je také sen, iluze, kterou prožívají v jiném snu. Ve snu, který si vsugerovali tak opravdově, že už nevědí, že sní. Pravda je ale ta, že možná nevíme, na které straně skutečnosti vlastně jsme, zda sníme teď nebo jsme nesnili, když jsme si mysleli, že sníme a ze snu se probudíme. To je něco, co není jen tak snadné prohlédnout. Něco krásného se nám zdá, probudíme se a říkáme si, že to je škoda, že jsme se probudili, že to byl krásný sen, který bychom chtěli stále žít. Byl ten sen skutečný?Vždyť v něm bylo vše tak reálné a vše po probuzení nám připadá spíše jako zlý sen. Kam jsme se vrátili – do skutečnosti nebo právě teď sníme?A jak to zjistit a vrátit se do té pravé skutečnosti?
Indové nám říkají, že celý náš život je jen iluze, mája, a že teprve rozlišováním a bdělou myslí najdeme tu pravou skutečnost. Však se také ve filosofii sánkhji a tím pádem i jógy mluví o tom, že pravý, probuzený stav lidské mysli je ten, kdy v ní nic nevyvstává. Za její změnu, či vyvstávání něčeho v ní, je považován právě spánek. V něm se kombinují mezi sebou naše dřívější vjemy a vytvářejí neskutečné obrazy, které považujeme za pravdivé. Řečeno též jinak – naše mysl je překryta jakýmsi závojem, mlhou a to zkresluje správné vidění. Přidáme – li k tomu velké množství našich přání, vznikají obrazy, jež jsme si vytvořili svým sněním v mysli a my je prožíváme. Jsme tak obsaženi v našem snění, že je považujeme za skutečnost. A nenapadne nás ani, abychom se probudili.
Je tedy celý tento svět vysněný?Podle některých Mistrů ano, jen se promítá na nekonečné plátno a až zhasne věčné světlo, přestane existovat. A my najdeme Pravdu, když si toto uvědomíme. Podle jiné teorie sní tento sen bůh Brahma a až ho přestane snít, vše přestane existovat a vrátí se do nebytí.
Prožívání
Myslím si, že ze všeho nejdůležitější je prožívat vše vědomě a správně. Ať jsme ve snu nebo ve skutečnosti – aspoň podle našich představ – měli bychom si plně uvědomovat, co děláme a dělat to co nejlépe. A také vědět, že tím svým konáním nikomu, ani sobě, neubližujeme, že je konáme, abychom pomáhali a tvořili něco, co druhým i nám dává.
Pokud to vše takto je, tak proč?Jaký to má smysl?Indičtí filosofové nám odpovídají, že to vše je proto, aby lidská mysl sbírala zkušenosti, pochopila je a vrátila se do toho pravého stavu bytí. Pak je ovšem vše zde neskutečné. Jaký má potom smysl, vím – li toto všechno a jsem o tom přesvědčen, říkat nějaké ženě, že ji miluji a být šťastný, že ona také mě a prožíváme spolu šťastný sen?A je jedno , jaké ženě to řeknu?Vždyť bude – li vdaná a bude se mi líbit, tak je vlastně nesmysl to, že její svazek Bůh spojil s někým, proto ho nemá člověk rozdělovat. o jsme si vše vymysleli my sami a církev, aby udržela rodinu a své věřící pod kontrolou. Dříve nic takového neexistovalo, manželek měli např. králové David či Šalomoun nespočetně a věřilo se už přitom ve stejného, jediného Boha a jeho přikázání. To vše jsou jen naše představy. Však většina lidí to stejně nedodržuje – platí to totiž i v mysli .Ani nejznámější indický bůh lásky Kršna, jehož všechny milenky, včetně té nejslavnější Rádhy, byly vdané. To se to pak ovšem musí kněžími a filosofy vysvětlit mysticky. A co trubadúři?Ti opěvovali jen vdané ženy a ještě si je k tomu najímali jejich manželé a nebyli impotentní .Pravda, někdy to některý z nich neunesl a trubadúra vyhnal. A nejlepší rytíř kulatého stolu Lancelot miloval manželku krále Artuše a ona pochopitelně jeho. S tím si nevěděl rady ani Merlin. A nejslavnější milostný román středověku o nepřekonané lásce Tristana a Isoldy je opět stejný příběh. Je to správné, je to v pořádku?Všichni tito šli za hlasem svého srdce a to podle mě bylo správné.
Jdeme my dnes za hlasem svého srdce?Řeknu – li já ve své upřímnosti vdané ženě, že se mi líbí, dozvím se od ní většinou, že nemůže, protože je vdaná, ač zároveň vidím, že jí to dělá dobře a chtěla by a druzí mi s odsudkem sdělí, že to se nedělá a že rozbíjím manželství .Jsem odporný svůdník podléhající pouze svým přáním a pudům, když přirozeně cítím lásku a vyjádřím to slovy?Pak je pro mě takovéto manželství dalším neskutečným snem, který prožíváme, aniž bychom chtěli, ale přitom vědomě, z nějakých jiných, většinou materiálních důvodů.
Sen ve snu
Ale v tuto chvíli si můžeme položit další otázku. Není snem i to, že sníme, že teprve za tím snem je pravá skutečnost?Existuje nějaký Brahma, který sní a probudí se?Nevymysleli jsme si toto vše stejně jako přikázání a Boha?To vše je otázka vnitřní zkušenosti, která nás přesvědčí. Většina lidí z různých důvodů radši věří, obvykle ze strachu nebo pro jistotu, což je jistě na nic. Dokud Boha nezažijete, nemůžete o Něm nic vědět. Ale i to si můžete vysnít, že jste Ho zažili .Znám takových lidí víc než dost, plné esoterické festivaly .Jestliže totiž Boha zažijete a nejen to, prožíváte Ho stále, víte, že netrestá, nepřikazuje, neodsuzuje, dává vám svobodu a možnost milovat, jak cítíte. Můj sen nebo zkušenost mi řekly, že Bůh je. Ale, zda je pravda či sen vše ostatní, tím si již tak jistý nejsem. Však je psáno v Jóga sútrách, že pro toho, kdo dosáhl nejvyššího stavu, je vše iluze a sen, ale pro ty ostatní ještě ne a on to musí respektovat. Jedno však vím – budu stále milovat, protože musím a budu to říkat té ženě, kterou miluji, ať je svobodná nebo vdaná, protože se nechci přetvařovat a nechám své srdce volně vzlétnout. A tím budu skutečný, i když budu možná snít.